Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
MAING, Ieowa, kom kotin kadiarokada lol i, ap kotin mangi ia.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Kom pil kotin mangi ma i momod de uda, ap kotin mangi ai lamelam ni ar kotin doo sang ia.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Ir me kotin kupura ia ni ai potopoto sili, o ni ai wonon, ap kotin mangi ai tiak kan karos.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Melel Maing Ieowa, sota ai poto sang ni lo i, me kom sota kotin mangi.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Kom kin kotin ieiang ia wasa karos, o kom kin kapado lim omui po i.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Mepukat meid kapuriamui ong ia, meid apwal, i sota kak dedeki.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Ia wasa, i pan kak ko sang mon ngen ar ia? O ia wasa, i pan kak piti sang silang ar ia?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
Ma i piridala nanlang, kom kotikot wasa o, o ma i onop ong wendi nan wasan mela, kom pil kotikot ia. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Ma i ale pan pir en umpul en katipin, ap mimieta ni kailan madau,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
Lim ar pil pan kare ia wasa o, o lim ar maun pan kolekol ia.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
Ma i pan inda: Rotorot en kadupwal ia di, pong ap pil pan marainla imp ai.
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
Pwe rotorot so kin rotorot mo omui, o pong kin marain dueta nin ran, rotorot kin dueta marain.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
Pwe kom me kotin wiadar mudilik i, o kom kotin wia ia da nan kaped en in ai.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
I danke komui, duen kapuriamui en ai wiaui ia da, meid kapuriamui sapwilim ar dodok kan, ngen i pil dedeki melel mepukat.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
Kokon ai kan me sansal ong komui ni ai wiauier wasa rir, ni ai wiauier wasa lol en sappa.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Silang ir mangi ia ni ai saikenta wiauier, o ran karos me kokodo, ap saikenta mia, me kileledier nan sapwilim omui puk o.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
Maing Kot, meid kasampwal ong ia duen meakan karos, me komui kin kupukupura!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
Ma i pan wadok ir, i sota pan kak ong, pwe re me toto sang pik en oror, ni ai pirida, i kin mimieta re omui.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
O Maing Kot, kom sota men kamela me doo sang Kot akan; o me kin inong iong nta, en muei sang ia!
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Pwe re kin lokaia sued duen komui, o sapwilim omui imwintiti kan kin kangudi ni sokarepa.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
I kin kailongki, Maing Ieowa, me kin kailongki komui, o i suedeki ar palian komui.
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
I kin kailong kin ir melel, re wialar ai imwintiti.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Maing Kot, kom kotin kasaui ia, o mangi duen mongiong i, kotin rapaki duen me i kin lamelame.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
O kom kotin masani, ma i mi pon al sued, o kotin kalua ia pon al soutuk.
