< Žalmy 139 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
Untuk pemimpin kor. Mazmur Daud. Ya TUHAN, Engkau menyelami aku dan mengenal aku.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Engkau tahu segala perbuatanku; dari jauh Engkau mengerti pikiranku.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Engkau melihat aku, baik aku bekerja atau beristirahat, Engkau tahu segala yang kuperbuat.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Bahkan sebelum aku berbicara, Engkau tahu apa yang hendak kukatakan.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Engkau mengelilingi aku dari segala penjuru, dan Kaulindungi aku dengan kuasa-Mu.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Terlalu dalam bagiku pengetahuan-Mu itu, tidak terjangkau oleh pikiranku.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Ke mana aku dapat pergi agar luput dari kuasa-Mu? Ke mana aku dapat lari menjauh dari hadapan-Mu?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
Jika aku naik ke langit, Engkau ada di sana, jika aku tidur di alam maut, di situ pun Engkau ada. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Jika aku terbang lewat ufuk timur atau berdiam di ujung barat yang paling jauh,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
di sana pun Engkau menolong aku; di sana juga tangan-Mu membimbing aku.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
Jika aku minta supaya gelap menyelubungi aku, dan terang di sekelilingku menjadi malam,
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
maka kegelapan itu pun tidak gelap bagi-Mu; malam itu terang seperti siang, dan gelap itu seperti terang.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
Engkau menciptakan setiap bagian badanku, dan membentuk aku dalam rahim ibuku.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
Aku memuji Engkau sebab aku sangat luar biasa! Segala perbuatan-Mu ajaib dan mengagumkan, aku benar-benar menyadarinya.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
Waktu tulang-tulangku dijadikan, dengan cermat dirangkaikan dalam rahim ibuku, sedang aku tumbuh di sana secara rahasia, aku tidak tersembunyi bagi-Mu.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Engkau melihat aku waktu aku masih dalam kandungan; semuanya tercatat di dalam buku-Mu; hari-harinya sudah ditentukan sebelum satu pun mulai.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
Betapa sulitnya pikiran-Mu bagiku, ya Allah, dan betapa banyak jumlahnya!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
Jika kuhitung, lebih banyak dari pasir; bila aku bangun, masih juga kupikirkan Engkau.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Kiranya orang jahat Kautumpas, ya Allah, jauhkanlah para penumpah darah daripadaku!
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Mereka mengatakan yang jahat tentang Engkau, dan bersumpah palsu demi kota-kota-Mu.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Ya TUHAN, kubenci orang yang membenci Engkau, hatiku kesal terhadap orang yang melawan Engkau!
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
Mereka sangat kubenci, dan kuanggap sebagai musuh.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Selidikilah aku ya Allah, selamilah hatiku, ujilah aku dan ketahuilah pikiranku.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
Lihatlah entah ada kejahatan dalam diriku, dan bimbinglah aku di jalan yang kekal.

< Žalmy 139 >