Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
Pour le chef musicien. Un psaume de David. Yahvé, tu m'as sondé, et vous me connaissez.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Tu sais que je m'assieds et que je me lève. Vous percevez mes pensées de loin.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Tu cherches mon chemin et ma couche, et sont au courant de toutes mes voies.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Car il n'y a pas un mot sur ma langue, mais voici, Yahvé, tu le sais parfaitement.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Tu m'enfermes derrière et devant. Vous avez posé votre main sur moi.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Cette connaissance me dépasse. C'est noble. Je ne peux pas l'atteindre.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Où pourrais-je aller loin de ton Esprit? Ou bien où pourrais-je fuir votre présence?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
Si je monte au ciel, vous y êtes. Si je fais mon lit au Shéol, voici que tu es là! (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Si je prends les ailes de l'aurore, et s'installer dans les parties les plus éloignées de la mer,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
même là, ta main me conduira, et ta main droite me tiendra.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
Si je dis: « Les ténèbres m'accablent! La lumière autour de moi sera la nuit, »
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
même les ténèbres ne se cachent pas de toi, mais la nuit brille comme le jour. L'obscurité est comme une lumière pour vous.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
Car c'est toi qui as formé mon être profond. Tu m'as tissé dans le ventre de ma mère.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
Je te rendrai grâce, car je suis merveilleusement bien fait. Vos travaux sont merveilleux. Mon âme le sait très bien.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
Mon cadre ne vous a pas été caché, quand j'ai été fait en secret, tissés ensemble dans les profondeurs de la terre.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Tes yeux ont vu mon corps. Dans votre livre, ils ont tous été écrits, les jours qui ont été ordonnés pour moi, alors qu'il n'y en avait pas encore.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
Que tes pensées sont précieuses pour moi, Dieu! Comme leur somme est vaste!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
Si je les comptais, ils seraient plus nombreux que le sable. Quand je me réveille, je suis toujours avec toi.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Si seulement toi, Dieu, tu tuais les méchants. Éloignez-vous de moi, hommes assoiffés de sang!
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Car ils parlent contre vous avec méchanceté. Vos ennemis prennent votre nom en vain.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Yahvé, est-ce que je ne déteste pas ceux qui te détestent? Ne suis-je pas affligé par ceux qui s'élèvent contre toi?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
Je les déteste d'une haine parfaite. Ils sont devenus mes ennemis.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Sonde-moi, Dieu, et connais mon cœur. Essayez-moi, et connaissez mes pensées.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
Voyez s'il y a en moi quelque voie mauvaise, et conduis-moi dans la voie éternelle.
