Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
Veisuunjohtajalle; Daavidin virsi. Herra, sinä tutkit minua ja tunnet minut.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Istunpa minä tahi nousen, sinä sen tiedät; sinä ymmärrät minun ajatukseni kaukaa.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Käynpä tahi makaan, sinä sen havaitset, ja kaikki minun tieni ovat sinulle tutut.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Sillä, katso, ei ole sanaa minun kielelläni, jota sinä, Herra, et täysin tunne.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Sinä olet saartanut minut edestä ja takaa ja laskenut kätesi minun päälleni.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Senkaltainen tieto on minulle ylen ihmeellinen, ylen korkea käsittääkseni sen.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Minne minä voisin mennä, kussa ei sinun Henkesi olisi, minne paeta sinun kasvojesi edestä?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
Jos minä taivaaseen nousisin, niin sinä olet siellä; jos minä tuonelaan vuoteeni tekisin, niin katso, sinä olet siellä. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
Jos minä kohoaisin aamuruskon siivillä ja asettuisin asumaan meren ääriin,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
sielläkin sinun kätesi minua taluttaisi, sinun oikea kätesi tarttuisi minuun.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
Ja jos minä sanoisin: "Peittäköön minut pimeys, ja valkeus minun ympärilläni tulkoon yöksi",
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
niin ei pimeyskään olisi sinulle pimeä: yö valaisisi niinkuin päivä, pimeys olisi niinkuin valkeus.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
Sillä sinä olet luonut minun munaskuuni, sinä kudoit minut kokoon äitini kohdussa.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
Minä kiitän sinua siitä, että olen tehty ylen ihmeellisesti; ihmeelliset ovat sinun tekosi, sen minun sieluni kyllä tietää.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
Minun luuni eivät olleet sinulta salatut, kun minut salassa valmistettiin, kun minut taiten tehtiin maan syvyyksissä.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Sinun silmäsi näkivät minut jo idussani. Minun päiväni olivat määrätyt ja kirjoitetut kaikki sinun kirjaasi, ennenkuin ainoakaan niistä oli tullut.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
Mutta kuinka kalliit ovat minulle sinun ajatuksesi, Jumala, kuinka suuri on niitten luku!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
Jos minä tahtoisin ne lukea, olisi niitä enemmän kuin hiekan jyväsiä. -Minä herään ja olen vielä sinun tykönäsi.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Jumala, jospa sinä surmaisit jumalattomat! Ja te murhamiehet, väistykää minusta pois!
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Sillä he puhuvat sinusta petollisesti ja lausuvat turhaan sinun nimesi-nuo sinun vihollisesi.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Herra, enkö minä vihaisi niitä, jotka sinua vihaavat, enkö inhoaisi niitä, jotka sinua vastustavat?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
Kaikella vihalla minä heitä vihaan, he ovat minun omia vihollisiani.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Tutki minua, Jumala, ja tunne minun sydämeni, koettele minua ja tunne minun ajatukseni.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
Ja katso: jos minun tieni on vaivaan vievä, niin johdata minut iankaikkiselle tielle.
