Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
[For the Chief Musician. A Psalm by David.] Jehovah, you have searched me, and you know me.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
You know my sitting down and my rising up. You perceive my thoughts from afar.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
You search out my path and my lying down, and are acquainted with all my ways.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
For there is not a word on my tongue, but, look, Jehovah, you know it altogether.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
You encircle me behind and in front, and you place your hand upon me.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
This knowledge is beyond me. It's lofty. I can't attain it.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Where could I go from your Spirit? Or where could I flee from your presence?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
If I ascend up into heaven, you are there. If I make my bed in Sheol, look, you are there. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
If I take the wings of the dawn, and settle in the uttermost parts of the sea;
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
Even there your hand will lead me, and your right hand will hold me.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
If I say, "Surely the darkness will overwhelm me; the light around me will be night;"
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
even the darkness doesn't hide from you, but the night shines as the day. The darkness is like light to you.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
For you formed my inmost being. You knit me together in my mother's womb.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
I will give thanks to you, for I am awesomely and wonderfully made. Your works are wonderful, and my soul knows that very well.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
My frame wasn't hidden from you, when I was made in secret, woven together in the depths of the earth.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Your eyes saw my body. In your book they were all written, the days that were ordained for me, when as yet there were none of them.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
How precious to me are your thoughts, God. How vast is the sum of them.
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
If I would count them, they are more in number than the sand. When I wake up, I am still with you.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
If only you, God, would kill the wicked. Get away from me, you bloodthirsty men.
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
For they speak against you wickedly. Your enemies take your name in vain.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Jehovah, do I not hate those who hate you? Am I not grieved with those who rise up against you?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
I hate them with perfect hatred. They have become my enemies.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Search me, God, and know my heart. Try me, and know my thoughts.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
See if there is any wicked way in me, and lead me in the everlasting way.
