< Žalmy 139 >

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
Lord, thou hast proved me, and known me:
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Thou hast know my sitting down, and my rising up.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Thou hast understood my thoughts afar off: my path and my line thou hast searched out.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
And thou hast foreseen all my ways: for there is no speech in my tongue.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Behold, O Lord, thou hast known all things, the last and those of old: thou hast formed me, and hast laid thy hand upon me.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Thy knowledge is become wonderful to me: it is high, and I cannot reach to it.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Whither shall I go from thy spirit? or whither shall I flee from thy face?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
If I ascend into heaven, thou art there: if I descend into hell, thou art present. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
If I take my wings early in the morning, and dwell in the uttermost parts of the sea:
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
Even there also shall thy hand lead me: and thy right hand shall hold me.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
And I said: Perhaps darkness shall cover me: and night shall be my light in my pleasures.
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
But darkness shall not be dark to thee, and night shall be light as day: the darkness thereof, and the light thereof are alike to thee.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
For thou hast possessed my reins: thou hast protected me from my mother’s womb.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
I will praise thee, for thou art fearfully magnified: wonderful are thy works, and my soul knoweth right well.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
My bone is not hidden from thee, which thou hast made in secret: and my substance in the lower parts of the earth.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Thy eyes did see my imperfect being, and in thy book all shall be written: days shall be formed, and no one in them.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
But to me thy friends, O God, are made exceedingly honourable: their principality is exceedingly strengthened.
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
I will number them, and they shall be multiplied above the sand: I rose up and am still with thee.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
If thou wilt kill the wicked, O God: ye men of blood, depart from me:
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
Because you say in thought: They shall receive thy cities in vain.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Have I not hated them, O Lord, that hated thee: and pine away because of thy enemies?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
I have hated them with a perfect hatred: and they are become enemies to me.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Prove me, O God, and know my heart: examine me, and know my paths.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
And see if there be in me the way of iniquity: and lead me in the eternal way.

< Žalmy 139 >