Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
For the choirmaster. A Psalm of David. O LORD, You have searched me and known me.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
You know when I sit and when I rise; You understand my thoughts from afar.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
You search out my path and my lying down; You are aware of all my ways.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
Even before a word is on my tongue, You know all about it, O LORD.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
You hem me in behind and before; You have laid Your hand upon me.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Such knowledge is too wonderful for me, too lofty for me to attain.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Where can I go to escape Your Spirit? Where can I flee from Your presence?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
If I ascend to the heavens, You are there; if I make my bed in Sheol, You are there. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
If I rise on the wings of the dawn, if I settle by the farthest sea,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
even there Your hand will guide me; Your right hand will hold me fast.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
If I say, “Surely the darkness will hide me, and the light become night around me”—
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
even the darkness is not dark to You, but the night shines like the day, for darkness is as light to You.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
For You formed my inmost being; You knit me together in my mother’s womb.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
I praise You, for I am fearfully and wonderfully made. Marvelous are Your works, and I know this very well.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
My frame was not hidden from You when I was made in secret, when I was woven together in the depths of the earth.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Your eyes saw my unformed body; all my days were written in Your book and ordained for me before one of them came to be.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
How precious to me are Your thoughts, O God, how vast is their sum!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
If I were to count them, they would outnumber the grains of sand; and when I awake, I am still with You.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
O God, that You would slay the wicked— away from me, you bloodthirsty men—
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
who speak of You deceitfully; Your enemies take Your name in vain.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Do I not hate those who hate You, O LORD, and detest those who rise against You?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
I hate them with perfect hatred; I count them as my enemies.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Search me, O God, and know my heart; test me and know my concerns.
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
See if there is any offensive way in me; lead me in the way everlasting.
