Žalmy 139
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
O Jehovah, thou have searched me, and known.
2 Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
Thou know my sitting down and my rising up. Thou understand my thought afar off.
3 Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
Thou search out my path and my lying down, and are acquainted with all my ways.
4 Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
For there is not a word in my tongue, but, lo, O Jehovah, thou know it altogether.
5 Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
Thou have beset me behind and before, and laid thy hand upon me.
6 Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
Such knowledge is too wonderful for me. It is high, I cannot attain to it.
7 Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
Where shall I go from thy Spirit? Or where shall I flee from thy presence?
8 Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
If I ascend up into heaven, thou are there. If I make my bed in Sheol, behold, thou are there. (Sheol h7585)
9 Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
If I take the wings of the morning, and dwell in the outermost parts of the sea,
10 I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
even there thy hand shall lead me, and thy right hand shall hold me.
11 Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
If I say, Surely the darkness shall overwhelm me, and the light around me shall be night,
12 Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
even the darkness hides not from thee, but the night shines as the day. The darkness and the light are both alike to thee.
13 Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
For thou formed my inward parts. Thou covered me in my mother's womb.
14 Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
I will give thanks to thee, for I am fearfully and wonderfully made. Wonderful are thy works, and that my soul knows right well.
15 Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
My frame was not hidden from thee, when I was made in secret, curiously wrought in the lowest parts of the earth.
16 Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
Thine eyes saw my unformed substance, and in thy book they were all written, even the days that were ordained, when as yet there was none of them.
17 Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
How precious also are thy thoughts to me, O God! How great is the sum of them!
18 Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
I count them; they are more in number than the sand. When I awake, I am still with thee.
19 Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
Surely thou will kill the wicked, O God. Depart from me therefore, ye bloodthirsty men.
20 Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
For they speak against thee wickedly, and thine enemies take it in vain.
21 Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
Do I not hate them, O Jehovah, who hate thee? And am I not grieved with those who rise up against thee?
22 Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
I hate them with perfect hatred. They have become my enemies.
23 Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
Search me, O God, and know my heart. Try me, and know my thoughts,
24 A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
and see if there is any wicked way in me. And lead me in the way everlasting.
