Žalmy 138

1 Davidův. Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati.

Ko e Saame ʻa Tevita. Te u fakamālō kiate koe ʻaki hoku loto kotoa pē: ʻi he ʻao ʻoe ngaahi ʻotua te u hiva fakamālō kiate koe.

2 Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své.

Te u lotu ʻo hanga atu ki ho faletapu māʻoniʻoni, mo fakamālō ki ho huafa koeʻuhi ko hoʻo ʻaloʻofa mo hoʻo moʻoni: he kuo ke hiki ke māʻolunga hake hoʻo folofola ʻi ho huafa kotoa pē.

3 Kteréhokoli dne vzýval jsem tě, vyslyšels mne, a obdařils silou duši mou.

‌ʻI he ʻaho ne u tangi ai naʻa ke talia au, mo fakamālohi ʻaki au ʻae mālohi ʻi hoku laumālie.

4 Oslavovati tě budou, Hospodine, i všickni králové země, když uslyší řeč úst tvých.

‌ʻE Sihova, ʻe fakamālō kiate koe ʻae ngaahi tuʻi kotoa pē ʻo māmani, ʻoka nau ka fanongo ki he ngaahi folofola ʻo ho fofonga.

5 A zpívati budou o cestách Hospodinových, a že veliká jest sláva Hospodinova,

‌ʻIo, tenau hiva ʻi he ngaahi hala ʻo Sihova: he ʻoku lahi ʻae nāunau ʻo Sihova.

6 A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná.

Ko e moʻoni ʻoku māʻolunga ʻa Sihova, ka ʻoku ʻofa ia ki he angavaivai: ka ʻoku ʻilo ʻe ia ʻae laukau ki he mamaʻo.

7 Bych pak chodil u prostřed ssoužení, obživíš mne; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou, a tak vysvobodí mne pravice tvá.

Neongo ʻeku ʻeveʻeva ʻi he lotolotonga ʻoe mamahi, te ke fakaakeake au: te ke mafao atu ho nima ke taʻofi ki he ʻita ʻa hoku ngaahi fili, pea ko ho nima toʻomataʻu te ne fakamoʻui au.

8 Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.

‌ʻE fakahaohaoa ʻe Sihova ʻaia ʻoku kau kiate au: ko hoʻo ʻaloʻofa, ʻE Sihova ʻoku tolonga ʻo taʻengata: ʻoua naʻa ke liʻaki ʻae ngaahi ngāue ʻa ho nima ʻoʻou.