Žalmy 138

1 Davidův. Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati.

David. Confitebor tibi Domine in toto corde meo: quoniam audisti verba oris mei. In conspectu angelorum psallam tibi:

2 Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své.

adorabo ad templum sanctum tuum, et confitebor nomini tuo. Super misericordia tua, et veritate tua: quoniam magnificasti super omne, nomen sanctum tuum.

3 Kteréhokoli dne vzýval jsem tě, vyslyšels mne, a obdařils silou duši mou.

In quacumque die invocavero te, exaudi me: multiplicabis in anima mea virtutem.

4 Oslavovati tě budou, Hospodine, i všickni králové země, když uslyší řeč úst tvých.

Confiteantur tibi Domine omnes reges terrae: quia audierunt omnia verba oris tui:

5 A zpívati budou o cestách Hospodinových, a že veliká jest sláva Hospodinova,

Et cantent in viis Domini: quoniam magna est gloria Domini.

6 A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná.

Quoniam excelsus Dominus, et humilia respicit: et alta a longe cognoscit.

7 Bych pak chodil u prostřed ssoužení, obživíš mne; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou, a tak vysvobodí mne pravice tvá.

Si ambulavero in medio tribulationis, vivificabis me: et super iram inimicorum meorum extendisti manum tuam, et salvum me fecit dextera tua.

8 Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.

Dominus retribuet pro me: Domine misericordia tua in saeculum: opera manuum tuarum ne despicias.