< Žalmy 138 >
1 Davidův. Oslavovati tě budu, Pane, celým srdcem svým, a před mocnými žalmy tobě zpívati.
David ih Saam laa. Aw Angraeng, palungthin boih hoiah nang to kang pakoeh han; sithawnawk hmaa ah nang pakoehhaih laa to ka sak han.
2 Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své.
Kaciim na tempul bang khet hoiah nang to kang bok moe, nam lunghaih hoi na oepthohhaih pongah na hmin to ka pakoeh han; nangmah ih ahmin rang hoiah na lok to hmuennawk boih pong kasang kue ah nam tuengsak boeh.
3 Kteréhokoli dne vzýval jsem tě, vyslyšels mne, a obdařils silou duši mou.
Kang kawkhaih niah kai han nang pathim moe, palung thungah tha nang ohsak.
4 Oslavovati tě budou, Hospodine, i všickni králové země, když uslyší řeč úst tvých.
Aw Angraeng, long nui ih siangpahrangnawk boih mah na thuih ih lok to thaih o naah, nang to saphaw o tih.
5 A zpívati budou o cestách Hospodinových, a že veliká jest sláva Hospodinova,
Ue, Angraeng lensawkhaih loe len parai pongah, Angraeng ih loklamnawk to pazui o ueloe, laa to sah o tih.
6 A ač vyvýšený jest Hospodin, však že na poníženého patří, a vysokomyslného zdaleka zná.
Angraeng loe hmuensang ah oh; toe poeknaemhaih tawn kaminawk to anih mah khet; amoek kaminawk loe ahmuen kangthla hoiah anih mah panoek boeh.
7 Bych pak chodil u prostřed ssoužení, obživíš mne; proti vzteklosti nepřátel mých vztáhneš ruku svou, a tak vysvobodí mne pravice tvá.
Raihaih thungah caeh cadoeh, nang hingsak tih; ka misanawk palungphuihaih to pakaa hanah na ban to payangh ueloe, na bantang ban hoiah na pahlong tih.
8 Hospodin dokoná za mne; nebo milosrdenství tvé, Hospodine, na věky, aniž díla rukou svých kdy opustíš.
Angraeng mah sak atimhaih to kai hanah akoepsak tih; Aw Angraeng; na tahmenhaih loe dungzan khoek to cak; na ban hoi sak ih hmuennawk to pahnawt sut hmah.