Žalmy 137

1 Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.

At [the] rivers of - Babylon there we sat also we wept when remembered we Zion.

2 Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.

On poplars in [the] midst of it we hung up harps our.

3 A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:

For there they asked us captors our words of a song and mockers our gladness sing for us one of [the] song[s] of Zion.

4 Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?

How? will we sing [the] song of Yahweh on ground of foreignness.

5 Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.

If I will forget you O Jerusalem may it forget right [hand] my.

6 Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.

May it cleave tongue my - to palate my if not I will remember you if not I will lift up Jerusalem above [the] chief of joy my.

7 Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.

Remember O Yahweh - to [the] people of Edom [the] day of Jerusalem who were saying lay bare - lay bare to the foundation in it.

8 Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.

O daughter of Babylon that is about to be destroyed how blessed! [is one] who he will repay to you dealing your that you dealt to us.

9 Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.

How blessed! - [is one] who he will seize and he will smash children your to the rock.