< Žalmy 137 >
1 Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.
Y oriyan y sadog Babilonia nae infanmatachong, magajet na manangesjit yanguin injaso Sion.
2 Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.
Incana y atpanmame gui trongcon sauses gui entaloña güije.
3 A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:
Sa güije ayo sija y cumonejit, jatagojit na tafanganta: ya ayo sija y lumachaejit, jatagojit na tafanmagof, ilegñija: Cantayejit uno ni y cantan Sion.
4 Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?
Jaftaemano incanta y cantan Jeova gui ti tanomame?
5 Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.
Yanguin malefayo nu jago, O Jerusalem! polo ya umalefa y agapa na canaejo ni y tiningoña.
6 Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.
Yanguin ti jujaso jao, polo ya unacheton y jilajo gui paladatto; yanguin ti juguaeyajao, Jerusalem, mas qui y prinsipat na minagofjo.
7 Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.
Jaso O Jeova contra y famaguon Edom gui jaanin Jerusalem; ni ilegñija: Funas, funas asta y simientoña.
8 Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.
O jagan Babilonia ni y para unmayulang; umagof ayo y para uninapase taegüije ni y unsetbejam.
9 Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.
Umagof ayo, y uquenene na uyinite y famaguonmo contra y acho.