< Žalmy 135 >

1 Halelujah. Chvalte jméno Hospodinovo, chvalte služebníci Hospodinovi,
Halleluja. Lofver Herrans Namn; lofver, I Herrans tjenare;
2 Kteříž stáváte v domě Hospodinově, v síňcích domu Boha našeho.
I som stån i Herrans hus, uti vår Guds gårdar.
3 Chvalte Hospodina, nebo jest dobrý Hospodin; žalmy zpívejte jménu jeho, nebo rozkošné jest.
Lofver Herran, ty Herren är god; lofsjunger hans Namn, ty det är ljufligit.
4 Jákoba zajisté sobě vyvolil Hospodin, a Izraele za svůj lid zvláštní.
Ty Herren hafver utvalt sig Jacob; Israel till sin egendom.
5 Jáť jsem jistě seznal, že veliký jest Hospodin, a Pán náš nade všecky bohy.
Ty jag vet, att Herren är stor; och vår Herre för alla gudar.
6 Cožkoli chce Hospodin, to činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech propastech.
Allt det Herren vill, det gör han, i himmelen, på jordene, i hafvet, och i all djup;
7 Kterýž způsobuje to, že páry vystupují od krajů země; blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých.
Den der låter skyarna uppgå af jordenes ända; den der ljungelden gör, samt med regnet; den der vädret utu hemlig rum komma låter;
8 Kterýž zbil prvorozené v Egyptě, od člověka až do hovada.
Den der förstfödingen slog uti Egypten, både af menniskor och af boskap;
9 Poslal znamení a zázraky u prostřed tebe, Egypte, na Faraona i na všecky služebníky jeho.
Och lät sina tecken och under komma öfver dig, Egypti land, öfver Pharao och alla hans tjenare;
10 Kterýž pobil národy mnohé, a zbil krále mocné,
Den mång folk slog, och drap mägtiga Konungar:
11 Seona krále Amorejského, a Oga krále Bázan, i všecka království Kananejská.
Sihon, de Amoreers Konung, och Og, Konungen i Basan, och all Konungarike i Canaan;
12 A dal zemi jejich v dědictví, v dědictví Izraelovi lidu svému.
Och gaf deras land till arfs, till arfs sino folke Israel.
13 Hospodine, jméno tvé na věky, Hospodine, památka tvá od národu až do pronárodu.
Herre, ditt Namn varar i evighet; din åminnelse, Herre, varar förutan ända.
14 Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a služebníkům svým bude milostiv.
Ty Herren skall döma sitt folk, och vara sina tjenare nådelig.
15 Ale modly pohanské stříbro a zlato, dílo rukou lidských,
De Hedningars gudar äro silfver och guld, med menniskors händer gjorde.
16 Ústa mají a nemluví, oči mají a nevidí.
De hafva mun, och tala intet; de hafva ögon, och se intet.
17 Uši mají a neslyší, nýbrž ani ducha není v ústech jejich.
De hafva öron, och höra intet, och ingen ande är i deras mun.
18 Buďtež jim podobní, kteříž je dělají, a kdožkoli naději svou v nich skládají.
De som sådana göra, äro lika så; alle de som hoppas på dem.
19 Dome Izraelský, dobrořečte Hospodinu; dome Aronův, dobrořečte Hospodinu.
Israels hus lofve Herran; lofver Herran, I af Aarons hus.
20 Dome Léví, dobrořečte Hospodinu; kteříž se bojíte Hospodina, dobrořečte Hospodinu.
I af Levi hus, lofver Herran; I som frukten Herran, lofver Herran.
21 Požehnaný Hospodin z Siona, kterýž přebývá v Jeruzalémě. Halelujah.
Lofvad vare Herren af Zion, den i Jerusalem bor. Halleluja.

< Žalmy 135 >