< Žalmy 135 >

1 Halelujah. Chvalte jméno Hospodinovo, chvalte služebníci Hospodinovi,
Lover Herrens Navn, lover, I Herrens Tjenere!
2 Kteříž stáváte v domě Hospodinově, v síňcích domu Boha našeho.
I, som staa i Herrens Hus, i vor Guds Hus's Forgaarde.
3 Chvalte Hospodina, nebo jest dobrý Hospodin; žalmy zpívejte jménu jeho, nebo rozkošné jest.
Lover Herren; thi Herren er god; lovsynger hans Navn; thi det er lifligt.
4 Jákoba zajisté sobě vyvolil Hospodin, a Izraele za svůj lid zvláštní.
Thi Herren har udvalgt sig Jakob, Israel til sin Ejendom.
5 Jáť jsem jistě seznal, že veliký jest Hospodin, a Pán náš nade všecky bohy.
Thi jeg ved, at Herren er stor, og at vor Herre er større end alle Guder.
6 Cožkoli chce Hospodin, to činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech propastech.
Herren gør alt, hvad ham behager, i Himmelen og paa Jorden, i Havene og i alle Afgrunde.
7 Kterýž způsobuje to, že páry vystupují od krajů země; blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých.
Han gør, at Dampe opstige fra Jordens Grænse; han gør Lynene til Regn, han udfører Vejret af sine Forraadskamre.
8 Kterýž zbil prvorozené v Egyptě, od člověka až do hovada.
Han, som slog de førstefødte i Ægypten, baade Mennesker og Dyr;
9 Poslal znamení a zázraky u prostřed tebe, Egypte, na Faraona i na všecky služebníky jeho.
han sendte Tegn og underlige Ting i din Midte, Ægypten! paa Farao og paa alle hans Tjenere;
10 Kterýž pobil národy mnohé, a zbil krále mocné,
han, som slog mange Folk og ihjelslog stærke Konger:
11 Seona krále Amorejského, a Oga krále Bázan, i všecka království Kananejská.
Amoriternes Konge Sihon og Basans Konge Og samt alle Riger i Kanaan;
12 A dal zemi jejich v dědictví, v dědictví Izraelovi lidu svému.
og han gav deres Land til Arv, til Arv for sit Folk Israel.
13 Hospodine, jméno tvé na věky, Hospodine, památka tvá od národu až do pronárodu.
Herre! dit Navn bliver evindelig; Herre! din Ihukommelse bliver fra Slægt til Slægt.
14 Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a služebníkům svým bude milostiv.
Thi Herren skal dømme sit Folk, og det skal angre ham for hans Tjeneres Skyld.
15 Ale modly pohanské stříbro a zlato, dílo rukou lidských,
Hedningernes Afguder ere Sølv og Guld, et Menneskes Hænders Gerning.
16 Ústa mají a nemluví, oči mají a nevidí.
De have Mund, men tale ikke; de have Øjne, men se ikke.
17 Uši mají a neslyší, nýbrž ani ducha není v ústech jejich.
De have Øren, men høre ikke, og der er ingen Aande i deres Mund.
18 Buďtež jim podobní, kteříž je dělají, a kdožkoli naději svou v nich skládají.
Ligesom disse ere, saa blive de, som gøre dem, ja, hver den, som forlader sig paa dem.
19 Dome Izraelský, dobrořečte Hospodinu; dome Aronův, dobrořečte Hospodinu.
Israels Hus! lover Herren; Arons Hus! lover Herren.
20 Dome Léví, dobrořečte Hospodinu; kteříž se bojíte Hospodina, dobrořečte Hospodinu.
Levis Hus! lover Herren; I, som frygte Herren! lover Herren.
21 Požehnaný Hospodin z Siona, kterýž přebývá v Jeruzalémě. Halelujah.
Lovet være Herren fra Zion, han, som bor i Jerusalem! Halleluja!

< Žalmy 135 >