< Žalmy 133 >
1 Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!
«Yuqirigha chiqish naxshisi»; Dawut yazghan küy: — Qara, mana, qérindashlar birlikte turush némidégen yaxshi, némidégen shérindur!
2 Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho.
U Harunning béshigha tökülüp, saqilidin aqqan awu qimmetlik maydek, U Harunning saqilidin éqip, Kiyim-kéchekning yaqisigha chüshken qimmetlik maygha oxshaydu;
3 A jako rosa Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky.
U yene Hermon téghidiki shebnemning Zion taghlirigha chüshüshige oxshaydu; Chünki shu yerde Perwerdigar beriketni — Yeni menggülük hayatni buyrughan!