Žalmy 133

1 Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!

Sabo-Pionjonañe, a i Davide Akore ty hasoa naho ty hafanjàka’ ty fitraofañ’ ìna’ o mpirahalahio!

2 Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho.

Manahake ty solike sarotse añambone’e eo, miroroñe an-tsomotse, an-tanteahe’ i Aharone mb’eo, mitsiritsiok’ añ’ olon-tsaro’e mireparepay.

3 A jako rosa Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky.

Hambañe ami’ty mika’ i Kermone mivotrak’ amo vohi’ i Tsiôneo; amy nañoriza’ Iehovà fitahiañey, eka! haveloñe nainai’e.