< Žalmy 133 >
1 Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!
Hagi koganamo'zama mago zamarimpa hu'za magopima mani avu'ava zamo'a knare zantfa hu'ne.
2 Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho.
Mago arimpama huno mani avu'ava zamo'a, Aroni asenire masave tagino frentegeno agemazampa azokatega uramino za'za kukena'amofo ananke kante uramiankna nehie.
3 A jako rosa Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky.
Mago arimpa huno mani avu'ava zamo'a, Hemoni agonaregati ata ko'mo, eno Saionima me'nea agonaraminte eme runteaza hu'ne. E'ina kumate Ra Anumzamo'a asomura hunezmante'nige'za, mani vava hugahaze.