< Žalmy 133 >
1 Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!
[David kah Tangtlaeng laa]. Manuca rhoek tun kho a sak te bahoeng then tih bahoeng naepnoi ne.
2 Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho.
Aaron lu dong lamloh a hmuimul dongah aka long, a hmuimul lamloh a hnidung sokah a rhawnkung ah aka long situi then bangla om.
3 A jako rosa Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky.
Zion tlang ah aka suntla Hermon buemtui bangla yoethennah hingnah te BOEIPA loh kumhal duela pahoi a uen.