< Žalmy 132 >

1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Señor, piensa en David y en todos sus problemas;
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
Cómo juró a Jehová, y dio su palabra al gran Dios de Jacob, diciendo:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Verdaderamente, no entraré en mi casa, ni iré a mi cama,
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
No daré sueño a mis ojos, ni dormiré un solo instante,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Hasta que tenga un lugar para el Señor, un lugar de descanso para el gran Dios de Jacob.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Tuvimos noticias de esto en Efrata: llegamos a él en los campos del bosque.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Vamos a entrar en su tienda; déjanos adorar a sus pies.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Vuelve, oh Señor, a tu lugar de descanso; tú y el arca de tu fortaleza.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Que tus sacerdotes se vistan de justicia; y que tus santos den gritos de alegría.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Por amor a tu siervo David, no abandones a tu rey.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
El Señor le dio un verdadero juramento a David, que no retiró, diciendo: Daré tu reino al fruto de tu cuerpo.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Si tus hijos cumplen mi palabra y las enseñanzas que yo les daré, sus hijos serán regentes de tu reino para siempre.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
Porque el corazón del Señor está en Sión, deseándolo para su lugar de descanso.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
Este es mi descanso para siempre: aquí estaré; porque este es mi deseo.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Mi bendición será en su comida; y su pobre saciaré de pan.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Sus sacerdotes serán vestidos de salvación; y sus santos darán gritos de alegría.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
Allí haré fértil el poder de David; he preparado una luz para mi rey.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
Sus enemigos se vestirán de vergüenza; pero haré que su corona brille.

< Žalmy 132 >