< Žalmy 132 >
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
canticum graduum memento Domine David et omnis mansuetudinis eius
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
sicut iuravit Domino votum vovit Deo Iacob
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
si introiero in tabernaculum domus meae si ascendero in lectum strati mei
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
si dedero somnum oculis meis et palpebris meis dormitationem
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
et requiem temporibus meis donec inveniam locum Domino tabernaculum Deo Iacob
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
ecce audivimus eam in Efrata invenimus eam in campis silvae
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
introibimus in tabernacula eius adorabimus in loco ubi steterunt pedes eius
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
surge Domine in requiem tuam tu et arca sanctificationis tuae
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
sacerdotes tui induentur iustitia et sancti tui exultabunt
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
propter David servum tuum non avertas faciem christi tui
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
iuravit Dominus David veritatem et non frustrabit eum de fructu ventris tui ponam super sedem tuam
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
si custodierint filii tui testamentum meum et testimonia mea haec quae docebo eos et filii eorum usque in saeculum sedebunt super sedem tuam
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
quoniam elegit Dominus Sion elegit eam in habitationem sibi
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
haec requies mea in saeculum saeculi hic habitabo quoniam elegi eam
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
viduam eius benedicens benedicam pauperes eius saturabo panibus
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
sacerdotes eius induam salutari et sancti eius exultatione exultabunt
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
illic producam cornu David paravi lucernam christo meo
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
inimicos eius induam confusione super ipsum autem efflorebit sanctificatio mea