Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Canto dei pellegrinaggi. Ricordati, o Eterno, a favor di Davide, di tutte le sue fatiche:
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
com’egli giurò all’Eterno e fece voto al Potente di Giacobbe, dicendo:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Certo, non entrerò nella tenda della mia casa, né salirò sul letto ove mi corico,
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
non darò sonno ai miei occhi, né riposo alle mie palpebre,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
finché abbia trovato un luogo per l’Eterno, una dimora per il Potente di Giacobbe.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Ecco abbiamo udito che l’Arca era in Efrata; l’abbiam trovata nei campi di Jaar.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Andiamo nella dimora dell’Eterno, adoriamo dinanzi allo sgabello de’ suoi piedi!
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Lèvati, o Eterno, vieni al luogo del tuo riposo, tu e l’Arca della tua forza.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
I tuoi sacerdoti siano rivestiti di giustizia, e giubilino i tuoi fedeli.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Per amor di Davide tuo servitore, non respingere la faccia del tuo unto.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
L’Eterno ha fatto a Davide questo giuramento di verità, e non lo revocherà: Io metterò sul tuo trono un frutto delle tue viscere.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Se i tuoi figliuoli osserveranno il mio patto e la mia testimonianza che insegnerò loro, anche i loro figliuoli sederanno sul tuo trono in perpetuo.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
Poiché l’Eterno ha scelto Sion, l’ha desiderata per sua dimora.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
Questo è il mio luogo di riposo in eterno; qui abiterò, perché l’ho desiderata.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Io benedirò largamente i suoi viveri, sazierò di pane i suoi poveri.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
I suoi sacerdoti li vestirò di salvezza, e i suoi fedeli giubileranno con gran gioia.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
Quivi farò crescere la potenza di Davide, e quivi terrò accesa una lampada al mio unto.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
I suoi nemici li vestirò di vergogna, ma su di lui fiorirà la sua corona.
