Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Cantique de Maaloth. Éternel, souviens-toi de David et de toute son affliction;
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
Lui qui jura à l'Éternel, et fit ce vœu au Puissant de Jacob:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Si j'entre sous l'abri de ma maison, et si je monte sur le lit où je repose;
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
Si je donne du sommeil à mes yeux, du repos à mes paupières;
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Jusqu'à ce que j'aie trouvé un lieu pour l'Éternel, une demeure pour le Puissant de Jacob!
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Voici, nous en avons entendu parler à Éphrath; nous l'avons trouvée dans les champs de Jaar.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Entrons dans ses demeures; prosternons-nous devant son marche-pied!
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Lève-toi, ô Éternel, viens au lieu de ton repos, toi et l'arche de ta force!
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Que tes sacrificateurs soient revêtus de justice, et que tes bien-aimés chantent de joie!
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Pour l'amour de David, ton serviteur, ne rejette pas la face de ton Oint!
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
L'Éternel a juré la vérité à David, et il n'en reviendra pas: Je mettrai sur ton trône le fruit de tes entrailles.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Si tes fils gardent mon alliance et mes témoignages que je leur enseignerai, leurs fils aussi, à perpétuité, seront assis sur ton trône.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
Car l'Éternel a fait choix de Sion; il l'a préférée pour y faire son séjour.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
Elle est, dit-il, le lieu de mon repos, à perpétuité; j'y habiterai, car je l'ai choisie.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Je bénirai abondamment ses vivres; je rassasierai de pain ses pauvres.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Je revêtirai de salut ses sacrificateurs, et ses fidèles chanteront d'une grande joie.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
C'est là que je ferai lever une corne à David, et que je prépare une lampe à mon Oint.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
Je couvrirai de honte ses ennemis, et sur lui brillera son diadème.
