< Žalmy 132 >

1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
Une chanson d'ascension. Yahvé, souviens-toi de David et de toute son affliction,
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
comment il a juré à Yahvé, et fait un vœu au Puissant de Jacob:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
« Certes, je n'entrerai pas dans la structure de ma maison, ni monter dans mon lit;
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
Je ne donnerai pas de sommeil à mes yeux, ou le sommeil à mes paupières,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
jusqu'à ce que je trouve une place pour Yahvé, une demeure pour le Puissant de Jacob. »
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Voici, nous en avons entendu parler à Éphrata. Nous l'avons trouvé dans le domaine de Jaar.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
« Nous irons dans sa demeure. Nous nous prosternerons devant son marchepied. »
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Lève-toi, Yahvé, dans ton lieu de repos, toi, et l'arche de ta force.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Que vos prêtres soient revêtus de justice. Que vos saints crient de joie!
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
Pour l'amour de ton serviteur David, ne détourne pas le visage de ton oint.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
Yahvé a juré à David de dire la vérité. Il ne s'en détournera pas: « Je placerai le fruit de ton corps sur ton trône.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
Si tes enfants gardent mon alliance, mon témoignage que je leur enseignerai, leurs enfants aussi s'assiéront sur ton trône pour toujours. »
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
Car Yahvé a choisi Sion. Il l'a désirée pour y vivre.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
« C'est ici que je me repose pour toujours. Je vivrai ici, car je l'ai désiré.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Je bénirai abondamment ses provisions. Je vais satisfaire ses pauvres avec du pain.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Je revêtirai aussi ses prêtres du salut. Ses saints pousseront des cris de joie.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
Je ferai bourgeonner là la corne de David. J'ai ordonné une lampe pour mes oints.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
Je revêtirai ses ennemis de honte, mais sur lui-même, sa couronne brillera. »

< Žalmy 132 >