< Žalmy 132 >
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
“A song of the degrees.” Remember, O Lord, unto David all his afflictions;
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
How he swore unto the Lord; how he vowed unto the mighty One of Jacob:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
Surely, I will not enter into the tent of my house, nor ascend the couch of my repose;
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
I will not grant any sleep to my eyes, nor to my eyelids any slumber:
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Until I shall have found out a place for the Lord, a dwelling-place for the mighty One of Jacob.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
“Lo, we heard of it at Ephratah: we met with it in the fields of the forest:
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
let us then go into his dwelling: let us prostrate ourselves before his footstool.”
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Arise, O Lord, unto thy resting-place: thou, and the ark of thy strength.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Let thy priests be clothed with righteousness; and let thy pious servants shout for joy.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
For the sake of David thy servant turn not away the face of thy anointed.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
The Lord hath sworn unto David in truth; he will not turn from it: “From the fruit of thy body will I set [some one] on the throne to succeed thee.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
If thy children will observe my covenant and this my testimony which I teach them: then also shall their children sit for evermore upon the throne to succeed thee.”
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
For the Lord hath made choice of Zion: he hath desired it as a habitation for himself.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
This is my resting-place for evermore: here will I dwell; for I have desired it.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Her provision will I bless abundantly: her needy ones will I satisfy with bread.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
And her priests will I clothe with salvation: and her pious ones shall shout aloud for joy.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
There will I cause to grow a horn unto David: I arrange a lamp for my anointed.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
His enemies will I clothe with shame; but upon himself shall his crown shine brilliantly.