Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
A Song of Ascents. LORD, remember unto David all his affliction;
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
How he swore unto the LORD, and vowed unto the Mighty One of Jacob:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
'Surely I will not come into the tent of my house, nor go up into the bed that is spread for me;
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
I will not give sleep to mine eyes, nor slumber to mine eyelids;
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Until I find out a place for the LORD, a dwelling-place for the Mighty One of Jacob.'
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Lo, we heard of it as being in Ephrath; we found it in the field of the wood.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
Let us go into His dwelling-place; let us worship at His footstool.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Arise, O LORD, unto Thy resting-place; Thou, and the ark of Thy strength.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Let Thy priests be clothed with righteousness; and let Thy saints shout for joy.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
For Thy servant David's sake turn not away the face of Thine anointed.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
The LORD swore unto David in truth; He will not turn back from it: 'Of the fruit of thy body will I set upon thy throne.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
If thy children keep My covenant and My testimony that I shall teach them, their children also for ever shall sit upon thy throne.'
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
For the LORD hath chosen Zion; He hath desired it for His habitation:
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
'This is My resting-place for ever; here will I dwell; for I have desired it.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
I will abundantly bless her provision; I will give her needy bread in plenty.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
Her priests also will I clothe with salvation; and her saints shall shout aloud for joy.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
There will I make a horn to shoot up unto David, there have I ordered a lamp for Mine anointed.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
His enemies will I clothe with shame; but upon himself shall his crown shine.'
