Žalmy 132
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
O Lord, remember David, and all his meekness.
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
How he swore to the Lord, he vowed a vow to the God of Jacob:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
If I shall enter into the tabernacle of my house: if I shall go up into the bed wherein I lie:
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
If I shall give sleep to my eyes, or slumber to my eyelids,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
Or rest to my temples: until I find out a place for the Lord, a tabernacle for the God of Jacob.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
Behold we have heard of it in Ephrata: we have found it in the fields of the wood.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
We will go into his tabernacle: We will adore in the place where his feet stood.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
Arise, O Lord, into thy resting place: thou and the ark, which thou hast sanctified.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
Let thy priests be clothed with justice: and let thy saints rejoice.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
For thy servant David’s sake, turn not away the face of thy anointed.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
The Lord hath sworn truth to David, and he will not make it void: of the fruit of thy womb I will set upon thy throne.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
If thy children will keep thy covenant, and these my testimonies which I shall teach them: Their children also for evermore shall sit upon thy throne.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
For the Lord hath chosen Sion: he hath chosen it for his dwelling.
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
This is my rest for ever and ever: here will I dwell, for I have chosen it.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
Blessing, I will bless her widow: I will satisfy her poor with bread.
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
I will clothe her priests with salvation: and her saints shall rejoice with exceeding great joy.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
There will I bring forth a horn to David: I have prepared a lamp for my anointed.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
His enemies I will clothe with confusion: but upon him will my sanctification flourish.
