< Žalmy 131 >
1 Píseň stupňů, Davidova. Hospodine, nepozdvihlotě se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se vydal v věci veliké, aneb vyšší nad to, než mi náleží.
«Yuqirigha chiqish naxshisi»; Dawut yazghan küy: — I Perwerdigar, könglüm tekebbur emes, Nezirimmu üstün emes; Men chong ishlar bilenmu, Yaki chamim yetmeydighan karamet ishlar bilenmu meshghul bolmaymen;
2 Zdali jsem nepoložil a neupokojil duše své, jako dítě ostavené od matky své? Ostavenému podobná byla ve mně duše má.
Berheq, anisining quchiqida yatqan emchektin ayrilghan balidek, Öz jénimni bésiwélip tinchlandurdum; Könglüm ichimde emchektin ayrilghan balidektur.
3 Doufej, ó Izraeli, v Hospodina, od tohoto času až na věky.
Israil Perwerdigargha ümid baghlisun; Hazirdin bashlap, ebedil’ebedgiche!