Žalmy 131

1 Píseň stupňů, Davidova. Hospodine, nepozdvihlotě se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se vydal v věci veliké, aneb vyšší nad to, než mi náleží.

Yahweh, I am not proud and I have not thought highly about (myself/the things that I have done). And I do not concern myself about things [that you have done] that are very big or very wonderful.

2 Zdali jsem nepoložil a neupokojil duše své, jako dítě ostavené od matky své? Ostavenému podobná byla ve mně duše má.

Instead, I am calm and peaceful, like a [small] child who lies quietly in its mother’s arms [SIM]. In the same way, I am peaceful.

3 Doufej, ó Izraeli, v Hospodina, od tohoto času až na věky.

You [my fellow] Israelis, confidently expect that Yahweh [will do good things for you], now and forever!