< Žalmy 130 >

1 Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.
Canticum graduum. [De profundis clamavi ad te, Domine;
2 Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.
Domine, exaudi vocem meam. Fiant aures tuæ intendentes in vocem deprecationis meæ.
3 Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?
Si iniquitates observaveris, Domine, Domine, quis sustinebit?
4 Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.
Quia apud te propitiatio est; et propter legem tuam sustinui te, Domine. Sustinuit anima mea in verbo ejus:
5 Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.
speravit anima mea in Domino.
6 Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.
A custodia matutina usque ad noctem, speret Israël in Domino.
7 Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.
Quia apud Dominum misericordia, et copiosa apud eum redemptio.
8 Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.
Et ipse redimet Israël ex omnibus iniquitatibus ejus.]

< Žalmy 130 >