< Žalmy 130 >

1 Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.
Ein Wallfahrtslied. Aus der Tiefe rufe ich, HERR, zu dir:
2 Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.
Herr, höre meine Stimme! Möchten deine Ohren aufmerksam sein auf die Stimme meines Flehens!
3 Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?
Wenn du Sünden behältst, HERR, wer kann bestehen?
4 Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.
Aber bei dir ist die Vergebung, auf daß man dich fürchte.
5 Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.
Ich harre des HERRN, meine Seele harrt, und ich hoffe auf sein Wort.
6 Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.
Meine Seele harrt des Herrn, mehr als die Wächter auf den Morgen, als die Wächter auf den Morgen.
7 Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.
Israel, hoffe auf den HERRN! Denn bei dem HERRN ist die Gnade, und viel Erlösung ist bei ihm.
8 Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.
Und er wird Israel erlösen von allen seinen Sünden.

< Žalmy 130 >