< Žalmy 130 >
1 Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.
Ein Stufenlied. / Aus Tiefen hab ich, Jahwe, zu dir gerufen.
2 Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.
Adonái, hör meine Stimme! / Laß doch deine Ohren merken / Auf mein lautes Flehn!
3 Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?
Wenn du Sünden anrechnest, Jah, / Adonái, wer kann dann bestehn?
4 Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.
Ja, du vergibst, / Damit man dich fürchte.
5 Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.
Jahwes habe ich stets geharrt; / Es hat meine Seele geharrt, / Schon immer hoffte ich auf sein Wort.
6 Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.
Meine Seele harrt Adonáis, / Mehr, als Wächter des Morgens harren, / Ja, Wächter des Morgens.
7 Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.
Israel, harr auf Jahwe! / Denn bei Jahwe ist die Gnade, / Und reichlich ist bei ihm Erlösung.
8 Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.
Ja, er wird Israel erlösen / Von allen seinen Sünden.