< Žalmy 130 >
1 Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.
Af det dybe raaber jeg til dig, Herre!
2 Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.
Herre! hør paa min Røst; lad dine Øren mærke paa mine ydmyge Begæringers Røst.
3 Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?
Dersom du, Herre, vil tage Vare paa Misgerninger, Herre! hvo kan da bestaa?
4 Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.
Men hos dig er Forladelse, paa det du maa frygtes.
5 Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.
Jeg biede efter Herren, min Sjæl biede, og jeg haabede paa hans Ord.
6 Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.
Min Sjæl længes efter Herren mere end Vægtere efter Morgenen, Vægtere efter Morgenen.
7 Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.
Israel! haab paa Herren; thi hos Herren er Miskundhed, og megen Forløsning er hos ham.
8 Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.
Og han skal forløse Israel af alle dets Misgerninger.