< Žalmy 129 >
1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
Hac ilahisi Gençliğimden beri bana sık sık saldırdılar; Şimdi söylesin İsrail:
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
“Gençliğimden beri bana sık sık saldırdılar, Ama yenemediler beni.
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
Çiftçiler saban sürdüler sırtımda, Upuzun iz bıraktılar.”
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
Ama RAB adildir, Kesti kötülerin bağlarını.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Siyon'dan nefret eden herkes Utanç içinde geri çekilsin.
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
Damlardaki ota, Büyümeden kuruyan ota dönsünler.
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
Orakçı avucunu, Demetçi kucağını dolduramaz onunla.
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
Yoldan geçenler de, “RAB sizi kutsasın, RAB'bin adıyla sizi kutsarız” demezler.