Žalmy 129

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

Pogosto so me prizadeli od moje mladosti, naj sedaj reče Izrael,

2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

pogosto so me prizadeli od moje mladosti, vendar niso prevladali zoper mene.

3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Orači so orali na mojem hrbtu; svoje brazde so naredili dolge.

4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Gospod je pravičen; razsekal je vrvi zlobnih.

5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Naj bodo zbegani in obrnjeni nazaj vsi, ki sovražijo Sion.

6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Naj bodo kakor trava na hišnih strehah, ki ovene preden zraste,

7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

s čimer kosec ne napolni svoje roke niti kdor veže snope svojega naročja.

8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

[Naj] niti tisti, ki gredo mimo, ne rečejo: »Nad vami naj bo Gospodov blagoslov. Blagoslavljamo vas v Gospodovem imenu.«