< Žalmy 129 >

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
Множицею брашася со мною от юности моея, да речет убо Израиль:
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
множицею брашася со мною от юности моея, ибо не премогоша мя.
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
На хребте моем делаша грешницы, продолжиша беззаконие свое.
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
Господь праведен ссече выя грешников.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Да постыдятся и возвратятся вспять вси ненавидящии Сиона:
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
да будут яко трава на здех, яже прежде восторжения изсше:
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
еюже не исполни руки своея жняй, и недра своего рукояти собираяй:
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
и не реша мимоходящии: благословение Господне на вы, благословихом вы во имя Господне.

< Žalmy 129 >