< Žalmy 129 >
1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
Nagrama mofavrema mani'noreti agafama huteno'ma e'neana, ha' vahe'nimo'za hara eme hunante'za nazeri haviza hutere hu'naze. Ama ana nanekea maka Israeli vahe'mota namage anteta hiho.
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
Nagrama mofavrema mani'noreti agafama huteno'ma e'neana, ha' vahenimo'za hara eme hunante'za nazeri haviza hutere hu'naze. Hianagi nagrira hara hunagateore'naze.
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
Ha' vahe'mo'zama sefu'ma nami'naza zamo'a nagumpina, hozama antenaku'ma hozafu vahe'mo'za zazate'ma tinkama asazaza huno tinka evu evu hu'ne.
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
Hianagi Ra Anumzamo'a fatgo hu'neankino, kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mo'zama kinama renante'naza nofira ahekano hutrege'na fru hu'na mani'noe.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Jerusalemi kuma'ma zamago'ma tenentaza vahera, zamarotago hanage'za rukrahe hu'za nefre'za zamagazegu hanaze.
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
Ana vahe'mo'za nomofo agofetu'ma nehagea trazamo'ma mareri za'za osu'neno hagege hiaza hu'za, zamagra zazatera omanine'za hagege hugahaze.
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
Ana trazana witima vasage vahe'mo'a azampina eri aviotege, kona anakigera osugosie.
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
Hagi zamagri tvaonte'ma vahe'ma enevu'za amanahu asomu nanekea huozmantegahaze. Ra Anumzamo'a asomu huramante'nie. Tagranena Ra Anumzamofo agifi asomu ke huramantone hu'za osugahaze.