< Žalmy 129 >
1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
Se yon chante pou yo chante lè y'ap moute lavil Jerizalèm. Nou menm, pèp Izrayèl se pou nou rekonèt sa: Yo te fè nou pase kont mizè nou depi nou te jenn.
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
Wi, depi nou te jenn, yo te fè nou pase kont mizè nou, men yo pa t' janm rive mete pye sou kou nou.
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
Yo tonbe sou do nou, ou ta di moun k'ap bat tè pou plante.
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
Men, Seyè a pa nan patipri, li koupe kòd mechan yo te pase nan kou nou.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Moun ki pa vle wè moun Siyon yo, se pou yo wont, se pou yo fè bak.
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
Se pou yo tankou plant k'ap pouse arebò glasi: y'ap cheche anvan menm yo donnen.
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
Moun k'ap ranmase rekòt p'ap okipe yo menm, moun k'ap antre rekòt la p'ap mete yo nan pakèt li.
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
Moun k'ap pase bò la yo p'ap di: -Se pou Seyè a beni nou! N'ap beni ou nan non Seyè a!