< Žalmy 129 >

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
Viel haben sie bedrängt mich von meiner Jugend auf! So spreche nun Israel;
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
Viel haben sie bedrängt mich von meiner Jugend auf, doch haben sie mich nicht überwältigt.
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
Auf meinem Rücken haben die Pflüger gepflügt und ihre Furchen langgezogen.
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
Jehovah ist gerecht, der Ungerechten Seile schnitt Er ab.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Beschämt müssen werden und hinter sich zurückweichen alle, die Zion hassen.
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
Sie werden wie das Gras der Dächer, das, ehe man es herausrauft, verdorrt.
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
Mit dem nicht füllt seine Hand der Schnitter, noch seinen Schoß der Garbenbinder;
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
Und die vorübergehen sprechen nicht: Jehovahs Segen sei über euch! Wir segnen euch in dem Namen Jehovahs.

< Žalmy 129 >