< Žalmy 129 >
1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
Ein Wallfahrtslied. Sie haben mich oft bedrängt von meiner Jugend auf (so sage Israel),
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
sie haben mich oft bedrängt von meiner Jugend auf und haben mich doch nicht übermocht;
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
auf meinem Rücken haben Pflüger gepflügt und ihre Furchen lang gezogen.
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
Der HERR, der Gerechte, hat die Stricke der Gottlosen zerschnitten.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Es müssen zuschanden werden und zurückweichen alle, die Zion hassen;
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
sie müssen werden wie das Gras auf den Dächern, welches verdorrt ist, bevor man es ausrauft,
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
mit welchem kein Schnitter seine Hand füllt und kein Garbenbinder seinen Schoß;
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
von denen auch die Vorübergehenden nicht sagen: «Der Segen des HERRN sei mit euch! Wir segnen euch im Namen des HERRN!»