Žalmy 129

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

Ein Lied im höhern Chor. Sie haben mich oft gedrängt von meiner Jugend auf, so sage Israel,

2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

sie haben mich oft gedrängt von meiner Jugend auf; aber sie haben mich nicht übermocht.

3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Die Pflüger haben auf meinen Rücken geackert und ihre Furchen lang gezogen.

4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Der HERR, der gerecht ist, hat der Gottlosen Seile abgehauen.

5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Ach daß müßten zu Schanden werden und zurückkehren alle, die Zion gram sind!

6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Ach daß sie müßten sein wie das Gras auf den Dächern, welches verdorrt, ehe man es ausrauft,

7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

von welchem der Schnitter seine Hand nicht füllt noch der Garbenbinder seinen Arm

8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

und die vorübergehen nicht sprechen: “Der Segen des HERRN sei über euch! wir segnen euch im Namen des HERRN”!