Žalmy 129

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

Ein Stufenlied. - Sie haben mich schon oft von Jugend an bedrängt." So spreche Israel!

2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

"Schon oft von Jugend an bedrängt, jedoch nicht überwältigt.

3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Mit meinem Rücken pflügten sie und dehnten ihre Ackerfelder in die Weite.

4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Der Herr jedoch, gerecht, zerhaut der Frevler Stränge."

5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

In Schande sollen weichen all die Hasser Sions.

6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Sie seien wie das Gras auf Dächern, das vor dem Blühen schon verdorrt!

7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

Der Schnitter füllt nicht seine Hand damit, nicht seinen Schoß der Garbenbinder.

8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

Und keiner der Vorübergehenden ruft: "Des Herren Segen über euch! Wir grüßen euch im Namen des Herrn."