< Žalmy 129 >
1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
Cantique des degrés.
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
Souvent ils m’ont attaqué depuis ma jeunesse, mais ils n’ont rien pu contre moi,
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
Sur mon dos ont travaillé les pécheurs; ils ont prolongé leur iniquité.
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
Le Seigneur, qui est juste, a abattu la tête des pécheurs;
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Qu’ils soient confondus, qu’ils retournent en arrière tous ceux qui haïssent Sion.
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
Qu’ils deviennent comme l’herbe des toits, qui, avant qu’on l’arrache, est desséchée;
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
Dont ne remplit pas sa main celui qui moissonne, ni son sein celui qui recueille les gerbes.
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
Et ils n’ont pas dit, ceux qui passaient: La bénédiction du Seigneur soit sur vous, nous vous bénissons au nom du Seigneur.