Žalmy 129

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

Cantique des pèlerinages. Mes ennemis m'ont assez opprimé dès ma jeunesse, — Israël peut bien le dire! —

2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

Ils m'ont assez opprimé dès ma jeunesse; Mais ils ne m'ont pas vaincu.

3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Des laboureurs ont labouré mon dos; Ils y ont tracé tout au long leurs sillons.

4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Mais l'Éternel est juste; Il a brisé les chaînes qu'avaient préparées les méchants.

5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Tous ceux qui haïssent Sion Seront couverts de honte et jetés au rebut.

6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Ils seront comme l'herbe des toits, Qui sèche avant de se former en tiges.

7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

Le moissonneur n'en remplit pas sa main, Ni le lieur de gerbes ses bras.

8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

Aussi les passants ne leur disent-ils point: «La bénédiction de l'Éternel soit sur vous! Nous vous bénissons au nom de l'Éternel!»