Žalmy 129

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

Cantique des degrés. Ils m’ont assez opprimé dès ma jeunesse, Qu’Israël le dise!

2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

Ils m’ont assez opprimé dès ma jeunesse, Mais ils ne m’ont pas vaincu.

3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Des laboureurs ont labouré mon dos, Ils y ont tracé de longs sillons.

4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

L’Éternel est juste: Il a coupé les cordes des méchants.

5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Qu’ils soient confondus et qu’ils reculent, Tous ceux qui haïssent Sion!

6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Qu’ils soient comme l’herbe des toits, Qui sèche avant qu’on l’arrache!

7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

Le moissonneur n’en remplit point sa main, Celui qui lie les gerbes n’en charge point son bras,

8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

Et les passants ne disent point: Que la bénédiction de l’Éternel soit sur vous! Nous vous bénissons au nom de l’Éternel!