< Žalmy 129 >
1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
En Jérusalem. Souvent ils m'ont attaqué dès ma jeunesse; que maintenant Israël dise:
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
Souvent ils m'ont attaqué dès ma jeunesse, et ils n'ont rien pu sur moi.
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
Les pécheurs ont frappé sur mon dos; ils ont prolongé leur iniquité.
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
Le Seigneur en sa justice a brisé le cou des pécheurs.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Qu'ils soient confondus et mis en fuite, tous ceux qui haïssent Sion.
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
Qu'ils deviennent comme l'herbe des toits, qui sèche avant d'être arrachée,
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
Et qui ne remplit ni la main du faucheur ni le sein du botteleur.
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
Sur eux les passants n'ont point dit: Que la bénédiction du Seigneur soit avec tous; nous vous bénissons au nom du Seigneur.