< Žalmy 129 >
1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,
Cantique des degrés. Ils m’ont souvent opprimé dès ma jeunesse, – qu’Israël le dise, –
2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.
Ils m’ont souvent opprimé dès ma jeunesse; cependant ils n’ont pas prévalu sur moi.
3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.
Des laboureurs ont labouré mon dos, ils y ont tracé leurs longs sillons.
4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.
L’Éternel est juste; il a coupé les cordes des méchants.
5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.
Qu’ils soient couverts de honte, et se retirent en arrière, tous ceux qui haïssent Sion.
6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.
Qu’ils soient comme l’herbe des toits, qui sèche avant qu’on l’arrache,
7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.
Dont le moissonneur ne remplit pas sa main, ni le lieur de gerbes son sein; …
8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.
Et les passants ne disent pas: La bénédiction de l’Éternel soit sur vous! nous vous bénissons au nom de l’Éternel.