Žalmy 129

1 Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

Hodočasnička pjesma. “Mnogo su me od mladosti tlačili” - neka rekne sad Izrael!

2 Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

“Mnogo su me od mladosti tlačili, ali me ne svladaše.

3 Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Po leđima su mojim orači orali, duge brazde povlačili.

4 Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Al' Jahve pravedni isiječe užeta zlikovcima!”

5 Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Nek' se postide i uzmaknu svi koji mrze Sion!

6 Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Nek' budu k'o trava na krovu što povene prije nego je počupaju.

7 Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

Žetelac njome ne napuni ruku ni naručje onaj koji veže snopove.

8 Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

A prolaznici nek' ne reknu: “Blagoslov Jahvin nad vama! Blagoslivljamo vas imenom Jahvinim!”