< Žalmy 127 >

1 Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.
MA Ieowa sota pan kauada im o, dodok en pwin sause sota pan katepa; ma Ieowa sota pan sinsila kanim o, saunmasamasan pan masamasan mal.
2 Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati, a jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává milému svému i sen.
Sota katepa ong komail, ma komail pan paurida nin soran, ap pil pwand kamol ni pong, o toutouki okotme, ni omail mangamanga, pwe a kin kakepwapwala sapwilim a kompokepa kan ni ar mamair.
3 Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.
Kilang, seri ko iei kisakis eu sang ren Ieowa, o wan aramas pai eu.
4 Jako střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.
Duen kanangan kasik katieu nan pa en ol komad amen, iduen putak ko ar pan pwaida.
5 Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.
Meid pai ol o, me a lepan me direki mepukat! Re sota pan sarodi, ni ar kapung pena ren ar imwintiti kan.

< Žalmy 127 >