< Žalmy 127 >
1 Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.
Malaksid no ni Yahweh ti mangipatakder iti balay, awan serserbi ti panagtrabaho dagiti agipatpatakder. Malaksid no bantayan ni Yahweh ti siudad, awan serserbi ti agbanbantay.
2 Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati, a jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává milému svému i sen.
Awan serserbina kenka ti bumangon a masapa, ti naladaw a panagawid, wenno ti pannangan iti tinapay a nagbannogan, gapu ta it-ited ni Yahweh ti pannaturog kadagiti ay-ayatenna.
3 Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.
Kitaem, dagiti ubbing ket tawid a naggapu kenni Yahweh, ken ti bunga ti aanakan ket gunggona manipud kenkuana.
4 Jako střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.
Dagiti annak ti agkabanuag a lalaki ket kasla kadagiti pana iti ima iti mannakigubat.
5 Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.
Anian a naggasat ti tao a napno ti pagkargaan ti panana. Saan a maibabain isuna inton sangoenna dagiti kabusorna iti ruangan.